Petr 7.2.2016
Posledni vypraveni.
Pristali jsme v Buenos Aires. Taxikem jedu na autobusove nadrazi koupit listky na zitrejsi autobus k vodopadum. Me obavy z nedostatku listku byly zbytecne, jezdi vice spolecnosti a pak uz jedeme k zamluvenemu hotylku. Zjistuji, ze odreknuti rezervace bylo asi dilem rezervacni spolecnosti, a pravem, protoze hotylek byl strasny. Za druhym rohem jsme sehnali hotylek jiny, normalni a tam se ubytovali. Bydlime v samem stredu mesta a tak jdeme jeste vecer na zdejsi vaclavak a veceri. Druhy den pak na prohlidku mesta, okolo kralovskeho palace, prohlidku zdejsich katedral a koncime opet v restauraci. Odpoledne dame velke batohy v hotylku do depozitu a jen s malymi batuzky jedeme zdejsim metrem na autobus do Puerto Iguazu. To vse za strasneho horka a vlhka. Jeste, ze restaurace, hotylky i autobusy jsou klimatizovane. Mame zaplaceny t.zv. semi cama bus, polopostel, takze muzeme v noci pohodlne spat. Aby ne, cesta trva 17 hod. Dostaneme i veceri o ktere se shodujeme, ze uz nemuze byt horsi. Po poledni vystupujeme v Puerto Iguazu, maleho mestecka pobliz vodopadu. Vedro k padnuti, ale pry se to ma zitra zmenit. Snad ne moc dramaticky. Zamluveny hotylek je pekny, s bazenem, takze spokojenost.
Vecer prichazi bourka a ani rano nic moc. Preprcha, ale je teplo. Nadsen zrovna nejsem, ale k vodopadum jedeme. Lidi je tu plno, jsou fronty na vlacky, ktere nas po parku vozi, a stale poprchava. To vse za lidove vstupne asi nasich 550Kc. No, co nadelame. Zitra budeme mit vstupne jen polovicni, ale predpoved pocasi je jeste horsi. Nocni bourka a dest zvednul tok reky, takze vodopady nabraly na mohutnosti. Zaroven, ale, zvysil vodni trist, takze na nas prsi i kdyz dest prestava. To by tak nevadilo, je teplo, ale co fototechnika. Mame holt zase kliku. Kazdy jezdi na vodopady za slunicka, ve vodni tristi se vsem objevuje duha, ale komu se postesti mit na fotce kapky vody, ktere se usazuji na objektivu. No, nebylo to tak zle. Odpoledne vysvitlo slunicko, vodopady jsou opet nadherne, mame i tu duhu ve vodni tristi a fotime jako divi. Navstevni hodiny konci, odchazime na vlacek a spousti se tropicky liak. Mame plastenky, takze fototechnika je schovana, kratasy a sandaly nedavaji vode sanci a brouzdani vodou po zaplavenych cesickach si uzivame, stejne jako ostatni lide a zvlaste deti. Autobusem domu, vecere a jsme zase nadseni a plni dojmu. Druhy den jdeme na vodopady zase, platime jen polovic, ale uz tak uspesni nejsme. Prsi stale, fotit se neda a cesta k vodopadu v jungli, kam jsme chteli jit, je zavrena. Skoda, tak zase priste. Jen nase tri gracie jsou spokojene, zaplatili si jizdu pod vodopady lodi a vratily se uplne promocene. Ale kdo chce kam ......
Dalsi den, pred odjezdem do Brazilie se jdeme jeste podivat na soutok rek Iguazu a Parana, kde je take hranicni trojmezi Brazilie, Argentiny a Paraquie. Pak uz prejizdime do Brazilie. Prepychove ubytovani, i kdyz je nejlevnejsi. Asi je zde opravdu vyssi zivotni uroven. Je to videt vsude okolo. My jsme tu, ale kvuli vodopadum. Pohled na ne je z brazilske strany trochu jiny, ale stejne nadherny. Diky vcerejsim destum zase nabraly na mohutnosti, je hezky, okolo pobihaji nosalove, litaji krasni motyli, tu a tam vidime varana ........ nedovedete si tu krasu predstavit, to nejde popsat. Kazdy vodopad mam snad nafoceny 10x, to bude zase casu s vybiranim. Pred vstupem do parku je ptaci park, dalsi uzasne misto k videni. Je zde velke mnozstvi tropickych operencu umistenych do velkych volier s prirozenou vegetaci. A zase jsme nadseni. Na zaver se ti radifotografovaci typy foti s papousky na ruce a muzeme se vratit do mestecka a jit do restaurace na veceri. Tu jsme si nasli hned prvni den. Plati se tam jednotne vstupne a snez co muzes. Urcite neprijedeme vyhubli. Jeste trojmezi z brazilske strany a pak navrat do Argentiny, odkud pak dlouha cesta busem do Buenos Aires.
Shledavame se s nasimi kredenci o ktere se zase budeme starat. Jak krasne to bylo jen s malymi batuzky. Navsteva trziste, pristavu, turisty vyhledavane ctvrti La Boca s vsudypritomnym tangem, mistni hrbitov s hrobem Evy Paron a budeme se loucit. Nejen s Buenos Aires a Argentinou, ale s celym nasim vyletem. Tesime se domu, ale zaroven je nam tak trochu smutno. Tak moc jsme se na nej tesily s najednou je konec. Uz to tak byva. Chvilku se budu probirat fotografiemi a videi, vracet se ve vzpominkach k nasi ceste a nastane cas planovat cestu novou. Snad, mozna, dokud zdravi slouzi ........
Nashledanou se s vami tesi Petr a spol.
