Od Magdy 28.1.
Halo halo, tady Buenos Aires, dnes jsme přistáli. Trek za námi a před námi už oddechovka - vodopády a civilizace. Trek vyšel úžasně - zažili jsme Cerro Torre i Fitz Roy ve slunci a nějak jsme i ty bágly uvláčeli sebou, jen na 1. tábořiště šlo využít pěkně drahé nosiče, pak už jen vlastní hřbet. Ale ta nádhera - modrá obloha sem tam s nízkými, bílými patagonskými oblaky, do ní vysoko vystrčené skalní masivy, mezi nimi splazy největšího pevninského ledovce (pomineme-li Antarktidu), modrá laga - no kdo tu byl ví a kdo ne - stojí to za tu trochu nepohodlí i dálku. A pozor, v Lago de Tres těsně pod Fitz Royem a ledovcem jsem se dokonce vykoupala, tak úžasné počasí bylo! Teda vykoupala - dvakrát jsem tam udělala pár zběsile rychlých temp a šup ven na sluníčko. Proč dvakrát - podruhé kvůli fotce, to nešlo nezachytit. No aby to nebylo zas až moc, tak pak se počasí na 2 dny pokazilo a zažili jsme i pravý patagonský vichr, déšť a sníh, takže přece jen došlo i na čepice, rukavice... ale byla to jen taková malá ochutnávka. Jinak ale trek s báglem výživný byl, to zas žádná, zvláště okořeněno bolavým kolenem, to bych tedy rozhodně raději oželela. No a včera jsme pak zas už z Chaltenu do Calafate znova a už naposledy jeli tou zvláštní krajinou s rozlehlými pustinami, polopouští či jak to nazvat, s trsy travin, křovim a nekonečnými ploty podél silnice, které stejně úplně nezabrání zvířatům pod kola nevběhnout. Je to zvláštní, jeden den ještě ledovec a další lamy a pštrosi Nandu u silnice. Inu Patagonie. Sečteno a podtrženo - můžu sem kdykoli znova! Tak se mějte pěkně zřejmě v ještě zasněžené Praze a my zítra na noc zamíříme do tepla k vodopádům, tady už je ale taky příjemných 26. Těším se na vás, Ma
